Vážený pane Bernáte,

	Nucený oběh vzduchu při teplovzdušném vytápění je 
výhodnější (menší rozměry a variabilita vedení rozvodů, 
rychlejší zátop, menší nároky na návrh a provedení zařízení). 
Umístění vývodů teplého vzduchu pod okny je výhodné z hlediska 
rovnoměrného vytápění a tepelné pohody. Z hlediska nízké 
hlučnosti ventilátoru by se mělo jednat o ventilátor 
nízkootáčkový radiální nebo diagonální. Rozložení teploty v 
místnosti záleží především na jejím tvaru, umístění a počtu 
přívodů teplého vzduchu. Při správném řešení přívodu teplého 
vzduchu je u místnosti obvyklého tvaru a provedení dosaženo 
vyhovující rovnoměrnosti vytápění a nevzniká pocit průvanu. 
Těžko lze bez bližších údajů určit, kolika výustkami je třeba 
přivádět teplý vzduch do místnosti, při objemu 60 m3 by to však 
nemělo být více než 2. Konstrukce tohoto topného systému je v 
hlavních rysech následující: vzduch je ohříván vhodným ohřívačem 
na teplotu vyšší než v místnostech, je rozveden vzduchovody do 
místností, kde předá teplo a ochladí se na teplotu místnosti, 
vrací se k ohřívači vzduchu buď vzduchovody nebo přes mřížky a 
vedlejší místnosti. Systém je možno kombinovat s řízeným 
větráním, kdy je pouze část vzduchu cirkulována a zbytek 
přiváděn zvenku a opět vyfukován do venkovního prostředí.


							
	Odpovídal: Ing. Tomáš Páv